Kraniosakrální terapie
  
Kraniosakrální terapie je jemná, neinvazívní  původně manipulativní technika.  Zakladatelem této terapie je Dr. John E. Upledger, lékař zabývající se osteopatickou medicínou (osteologie = věda o kostech). Byl jedním z prvních západních lékařů, kteří objevili souvislost mezi spontánním vyléčením tzv. neřešitelných případů a pochopením nemoci jako učebního procesu.
 
Kraniosakrální terapie učí, že fyzickému projevu nemoci předchází již dlouhou dobu disharmonie na jemně hmotné úrovni. 
 
Dr. Upledger objevil, že mezi pánví (os sacrum) a lebkou (cranium) existuje významná souvislost, která se projevuje v páteřním kanálu - spojení mezi os sacrum a os occipitale. Zde pulsuje energie ve formě tzv. mozkomíšní tekutiny. Odtud také pochází název pro kraniosakrální terapii. Kranoisakrální systém je charakteristický rytmickou pohybovou aktivitou, která přetrvává po celý život. Kraniosakrální pohyb je zřetelně odlišný od fyziologických pohybů, které jsou ve vztahu k dýchání, a je také odlišný od kardiovaskulární aktivity.

Techniky této terapie jsou zaměřeny na nejvyšší možnou harmonizaci pulsující energie, a tím i na aktivizaci vlastních léčebných sil těla a jejich stimulaci, k rozptýlení negativních důsledků stresu a k zlepšení celkového zdraví a zvýšení imunity.

Terapeut zřídka používá tlak, překračující váhu pěti gramů. Zkoušení je prováděno testováním pohybu v rozličných částech systému. Často, když je pohybové testování hotovo, omezení jsou odstraněna a systém je schopen samokorekce. 
  
Jedním z důležitých pilířů kraniosakrální terapie je znalost vzájemné propojenosti jednotlivých částí lidského těla s orgány, energetickými centry, emocemi, mentální i duchovní rovinou. Jejich vzájemným ovlivňováním velmi jemnými technikami dotykového i bezkontaktního působení na člověka se tak spouštějí podvědomé samoléčivé procesy v lidském těle. 
 
Dnes jsou  v kraniosakrální terapii dva základní přístupy. Biomechanický a biodynamický. Biomechanický je základ. Jde o ucelený systém cíleného tlaku na jednotlivé části kostry, tak aby se uvolnila pulzace mozkomíšního moku. U tohoto postupu se používá jemný tlak a terapeut velmi jemně systém rozhýbe. Tento postup používá většina terapeutů. Biodynamický přístup je  fyzicky neinvazivní a pracuje se zde s energetickými poli. Vyžaduje od terapeuta vysokou schopnost vnímání procesů uvnitř těla. Ve své práci tyto dva postupy kombinuji.   
 
Ošetření probíhá tak, že klient leží na masážním stole v pohodlném oblečení a relaxuje. Dochází k hluboké relaxaci. Ošetření trvá zhruba  45 až 60 minut.
 
Pokud to je to nutné, je možné ošetření provádět také energetickým přenosem na dálku.

Pozitivní efekt kraniosakrální terapie závisí do značné míry na pacientových přirozených samokorigujících fyziologických aktivitách.
 
Osobně toto metodu považuji za jednu z nejúčinnějších metod alternativní medicíny. Obsáhne člověka jako celek, je schopna zpracovat velmi staré a hluboko uložené problémy.

Kraniosakrální terapie se osvědčuje zejména při:

  • bolestech hlavy a migrénách, poruchách rovnováhy a závratích
  • bolestech páteře, blokádách a výhřezu plotének, ischiasu
  • dysfunkcích končetin, pooperačních stavech
  • psychických blokádách, stresu, depresích, úzkostech, a chronické únavě
  • stavech po psychických a fyzických traumatech (autonehody, týrání, zneužívání)
  • snížené imunitě, alergiích, astmatu
  • neschopnosti počít dítě, problémech v těhotenství, po porodu, v menopauze
  • vhodná pro miminka po komplikovaných porodech
  • problémech motorické funkčnosti a roztroušené skleróze